Penetrace není formalita, kterou lze odbýt. Určuje, jak bude barva držet, jak spotřebujete materiál a jak dlouho vydrží výsledek. Na savých a soudržných podkladech, jako je nová omítka po dokončení, sádrokarton nebo starší dobře držící nátěr, obvykle stačí jedna řádná vrstva. Musí být ale opravdu řádná: nanesená rovnoměrně, bez přeskakování, v předepsaném ředění a s dostatečnou dobou schnutí. Když se penetrace nanese ve dvou vrstvách na podklad, který to nepotřebuje, jen zbytečně prodlužujete práce a plýtváte materiálem. Jedna vrstva tu není o šetření, ale o správném odhadu.

Situace se mění u podkladů, které jsou porézní, práší, jsou nerovnoměrně savé nebo mají staré nátěry. Tady jedna vrstva nestačí, protože se vsákne příliš rychle a neuzavře povrch. Druhá vrstva pak vytvoří souvislý film, který sjednotí savost a zabrání probíjení barvy. Stejně tak se nevyplatí šetřit u podkladů poškozených vlhkostí nebo u těch, kde se původní barva loupá. V takovém případě je lepší zvolit kvalitnější penetraci a nanést ji dvakrát, než později řešit odlupování. Pokud si nejste jistí, kolik vrstev váš podklad potřebuje, pomůže vám vysvětlení, proč druhá vrstva nebývá vždy poslední a kdy se vyplatí přidat další – najdete ho na na-zed-tapety.cz, kde se problematice věnují podrobně.

Rozhodující je také typ penetrace. Univerzální přípravek se hodí na běžné interiérové stěny, ale na hodně savé povrchy je lepší hloubková penetrace, která pojivo dodá i do hloubky. Naopak na málo savé podklady, jako jsou staré lesklé nátěry, je vhodná adhezní penetrace. Šetřit na těchto přípravcích se nevyplácí, protože rozdíl v ceně je malý ve srovnání s prací, kterou byste museli opakovat. Vždy se řiďte doporučením výrobce barvy, protože ten nejlépe ví, s jakým podkladem jeho produkt počítá.

Praktické pravidlo zní: jedna vrstva stačí tam, kde je podklad stabilní, čistý a rovnoměrně savý. Dvě vrstvy patří na povrchy prášivé, nesoudržné, silně savé nebo s neznámou historií nátěrů. Před malováním vždy zkontrolujte vlhkost, otřete prach a nechte penetraci pořádně proschnout. Právě dostatečná doba schnutí bývá častou chybou, která rozhodí celý výsledek. Když si nejste jistí, raději si udělejte zkušební plochu a ověřte, jak se barva chová. Ušetříte tím čas i peníze za opravy.