Textilní tapety mají na stěnách zvláštní kouzlo. Jsou hřejivé, tlumí zvuk a dokážou zakrýt drobné nerovnosti podkladu. Jenže právě jejich struktura z nich dělá magnet na prach. Vlákna se třepí, chytají jemný prach a v místnostech, kde se topí nebo svítí, se prach usazuje rychleji, než by člověk čekal. První pravidlo tedy zní: nečekejte, až bude tapeta viditelně šedá. Pravidelná údržba jednou za dva až tři týdny je pro textil mnohem šetrnější než občasné intenzivní čištění, při kterém se vlákna snadno rozvolní.

Na suchý prach stačí měkký kartáč s dlouhými štětinami nebo nástavec vysavače s jemným kartáčkem. Vysavač vždy nastavte na nejnižší výkon a trysku veďte shora dolů, bez tlačení. Pokud prach sedí hlouběji, pomůže parní čistič s nízkou teplotou – ale jen u tapet, které to výrobce povoluje. U volně zavěšených textilií je situace jiná než u lepených, a proto se vyplatí nejdřív zjistit, jaký typ máte. Konkrétní postupy pro jednotlivé materiály a praktické rady najdete v článku o tom, jaké textilní tapeta v obývacím pokoji a nároky na údržbu klade na majitele bytu, než se pustíte do většího zásahu.

Skvrny řešte okamžitě, dokud jsou čerstvé. Nikdy netřete krouživými pohyby, protože tím zatlačíte nečistotu hlouběji do vláken a vznikne světlá mapa. Přiložte čistý bílý hadřík, jemně přitlačte a nechte tekutinu vsáknout. Na vodou ředitelné skvrny použijte slabý roztok mýdla a vlažné vody, na mastnotu sáček s práškovým sorbentem. Vždy testujte na nenápadném místě, ideálně za nábytkem. Po vyčištění nechte tapetu přirozeně uschnout, nepoužívejte fén ani přímé teplo, které by vlákna zkřehlo.

Textilní tapeta není náročnější na údržbu než jiné textilie v domácnosti, jen vyžaduje jiný přístup. Vyhněte se agresivním chemikáliím, bělidlům a univerzálním čisticím prostředkům s obsahem chloru. Stejně tak škodí přemokření – voda, která zůstane ve vláknech, může způsobit plíseň a nepříjemný zápach. Když budete pravidelně odstraňovat prach a řešit skvrny včas, tapeta vydrží roky a zachová si svůj vzhled i hmatovou strukturu.