Životnost nátěru nebo obkladu nezávisí jen na kvalitě samotného materiálu. Rozhodující je stav podkladu, na který se nanáší. Pokud je podklad prašný, mastný, vlhký nebo nesoudržný, sebelepší barva či lepidlo dlouho nevydrží. Nátěr se začne loupat, obklad odpadávat a oprava bývá dražší než původní práce. Proto je nutné věnovat přípravě podkladu stejnou pozornost jako finálnímu povrchu.

Prvním krokem je vždy diagnostika. U starších omítek se setkáme s křídováním, výkvětem nebo drobnými trhlinami. U betonu zase s zbytky odbedňovacích olejů. Vlhkost podkladu se měří vlhkoměrem, ale orientačně poslouží i jednoduché testy. Savost podkladu a jednoduchá zkouška před lepením patří k základním úkonům, které odhalí, zda je povrch připravený přijmout nátěr nebo lepidlo. Bez tohoto kroku riskujeme, že se materiál neuchytí rovnoměrně a vzniknou mapy.

Po diagnostice následuje mechanická a chemická úprava. Prach se odstraní vysátím, mastnota odmastěním, nesoudržné vrstvy oškrábáním. Penetrace pak sjednotí savost a zpevní povrch. U velmi savých podkladů se penetrace aplikuje dvakrát, u málo savých se volí speciální spojovací můstek. Tím se výrazně prodlouží životnost jak nátěru, tak obkladu. Vynechání penetrace je nejčastější důvod, proč se barva oloupe už po první zimě.

Závěrem platí, že kvalitní příprava podkladu není zdržení, ale investice. Ušetří peníze za opravy a prodlouží interval mezi renovacemi. Ať už jde o fasádu, koupelnu nebo kuchyňský obklad, vždy začněte od podkladu. Jen tak vydrží výsledek roky bez defektů.