Čtení má být potěšením, ne důvodem k návštěvě fyzioterapeuta. Přesto si řada lidí po hodině s knihou v křesle nebo v posteli stěžuje na tuhnutí šíje, bolesti mezi lopatkami nebo brnění v rukou. Příčina bývá banální: hlava předkloněná nad stránkami váží pro krční páteř několikanásobně víc než ve vzpřímené poloze. Svaly na zadní straně krku pak pracují v neustálém izometrickém napětí a po dvaceti minutách se ozve únava.

Prvním krokem je výška opory. Kniha by měla být zhruba ve výši očí, případně mírně pod ní, aby hlava zůstala v ose páteře. Pokud čtete v křesle, pomůže polohovací stolek nebo pevný polštář na klíně. V posteli se osvědčila kombinace dvou polštářů pod zády a jednoho menšího pod krk. Zásadní je také to, čím hlavu podepíráte. Ne každá opěrka hlavy je vhodná a některé naopak nutí krk do nepřirozené flexe, což se projeví až po delší době. Podrobnému rozboru toho, kdy je opěrka přínosem a kdy škodí, se věnuje článek na pozoruhodneknihy.cz, který stojí za přečtení dřív, než si koupíte další vychytávku.

Druhým faktorem je čas. I dokonalá poloha zatěžuje stejné svalové skupiny, pokud se v ní setrvá příliš dlouho. Vyplatí se číst po blocích a mezi nimi vstát, protáhnout krk do stran a stáhnout lopatky k sobě. Pomůže i jednoduché pravidlo: každých třicet minut na dvě minuty odložit knihu. Někomu vyhovuje čtečka s nastavitelným držákem, jinému audiokniha při vaření. Nejde o to číst méně, ale číst tak, aby vás druhý den nebolelo zvednout hlavu.

Nakonec se vyplatí zbavit se zlozvyku číst vsedě s knihou na hrudi. Právě tahle poloha krční páteř ničí nejvíc, protože hlava visí vpřed a ramena se hroutí. Lepší je knihu podepřít, případně si lehnout na bok s hlavou v ose těla. Pokud bolest přetrvává i po úpravě polohy, patří do rukou odborníka, ne k dalším domácím experimentům.